V roce 2017 se poprvé v Olomouci konala mezinárodní přehlídka vojenských hudeb bez připomínky osobnosti maršála Radeckého. Jak se zdá z memoranda, zveřejněného zakladateli této tradice a dlouholetými organizátory (aniž to ovšem výslovně prohlašují a my je chápeme), politici v Olomouci a ve vedení České armády se rozhodli zarazit připomínání památky nejvýznačnějšího vojáka tehdejší naší vlasti, Rakouského císařství. Podle našeho mínění zvítězil (jen dočasně, ovšem) nátlak těch, kdo papouškují český nacionalistický mýtus o Habsburské porobě, kdo jsou slepí k postupné demokratizaci monarchie v průběhu 19.století, jež zrodila moderní český národ. Český národ nevznikl v roce 1918, svůj slovanský stát měl český kmen od 10.století, stal se brzy součástí Svaté říše římské a svoje formování dokončil právě svými zápasy a soutěžením s ostatními národy Říše před rokem 1918.

Zákazem připomínky maršála Radeckého, k němuž zřejmě v Olomouci došlo, ukazují dnešní čeští levicoví liberálové svůj strach z dějin vlastního národa. Zákaz je projevem legrační představy, že stačí mluvit o husitech a Žižkovi a o legionářích a Masarykovi a o ostatních mlčet – a máme jasno. V jednom textu ministerstva obrany se dokonce výslovně píše o nevhodnosti jakkoli připomínat, cituji, „vojenské tradice Rakousko-Uherských branných sil“.

Spolek Radecký Praha vyjadřuje znepokojení nad podobnými rozhodnutími, ale současně i přesvědčení, že pokud nebudeme umlčeni, postupně onen český mýtus překonáme. Nejsme na to sami, jsme součástí veřejné debaty a postupné revize popisu vlastních dějin. Jsme vedeni snahou o udržení povědomí o našich význačných předcích, k nimž nepochybně patří i hrabě Josef Václav Radecký z Radče, český šlechtic a rakouský maršál. Materiálním výrazem takové změny se jednou stane i návrat maršálova pomníku na Malostranské náměstí v Praze.

Za Spolek Radecký Praha

ing. arch. Jan E. Bárta, předseda