Dne 30. ledna 2015 po dlouhé nemoci zemřel ve věku nedožitých 84 let historik PhDr. Jiří Kořalka, DrSc., jeden z vážených patronů našeho spolku. R.I.P.
PhDr. Jiří Kořalka, DrSc. byl přední český historik, který se specializoval na národnostní a sociální vztahy v pozdní habsburské monarchii, na dějiny slovanských národů a slovanskou vzájemnost od konce 18. do počátk 20. století.
Narodil se 7. února 1931 ve Šternberku. Středoškolská studia absolvoval na gymnáziu v Prostějově a díky stipendiu též v americké Pensylvánii. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a hospodářských věd a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil do Historického ústavu ČSA, kde zůstal do roku 1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici historika v Husitském muzeu v Táboře, kde se již v r. 1972 ujal přípravy nové expozice novějších dějin Táborska. Stal se organizátorem prvních táborských husitologických sympozií, které představovaly v tehdejším Československu vzácné ostrůvky svobodného vědeckého bádání a myšlení.
V letech 1990–1995 působil na Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Jako hostující profesor přednášel na zahraničních univerzitách (v Německu, ve Velké Británii). Byl tajemníkem Česko-rakouské komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií – mj. Mezinárodní komise pro dějiny sociálních hnutí a sociálních struktur při Mezinárodním výboru historických věd v Paříži. V roce 1992 obdržel cenu Gottfried Herder-Preis, v roce 2007 Cenu Antona Gindelyho.
Ani po odchodu do důchodu nepřerušil Jiří Kořalka odbornou práci. Publikoval, přednášel, zůstal platným členem vědecké rady časopisu Husitský Tábor. Kromě řady zásadních prací, studií a příspěvků do sborníků vydal dvě pozoruhodné práce rekapitulující celoživotní dílo: syntetickou studii Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914. Sociálněhistorické souvislosti vytváření novodobého národa a národnostní otázky v českých zemích. (Praha , Argo, 1996) a biografii František Palacký: evropský historik a politický myslitel (1798–1876). (Praha, Argo, 1998).
Podobně jako jiná Kořalkova publikační vystoupení, obě knihy vzbudily značný ohlas doma i v zahraničí. Jiří Kořalka také pečlivě a obětavě redigoval časopis Táborský archiv a sborník Státního okresního archivu v Táboře. Projekt Dějiny Tábora, započatý Františkem Šmahelem, stejně jako řada jiných rozpracovaných záměrů, již zůstane odkazem pro Kořalkovy žáky a následovníky.
Čest jeho památce!